Na změnu stavebního spoření doplatí všichni a nejvíce stát

Jak poznamenává předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny a první místopředseda Asociace českých stavebních spořitelen Ing. Vladimír Staňura, úsilí státu o snižování výdajů je zcela legitimní, na stranu druhou je ale potřeba při změnách systému stavebního spoření postupovat obezřetně a velmi opatrně. Snadno se totiž může stát, že stát nadělá více škody než užitku.

Snižovat náklady státního rozpočtu s konečným cílem dosáhnout jeho vyrovnaného stavu je přece správný záměr?
Ušetřit jednorázovým opatřením nějakých šest miliard korun, to vypadá na první pohled také dobře. Omezit státní podporu stavebního spoření ale v konečném důsledku nemusí přinést očekávaný efekt. Stavební spoření totiž neznamená jen výdaje státu, ale i jeho příjmy. A to díky poskytnutým úvěrům. Jejich prostřednictvím získává stát daňové výnosy. Podle kvalifikovaných odhadů vynesou úvěry poskytnuté stavebními spořitelnami státu na daních asi 20 miliard korun ročně. 

Vedle již realizovaného snížení státní podpory je často diskutovanou otázkou účelové použití státní podpory. Co by přijetí takového opatření znamenalo?
Největší pohromou pro stavební spoření není snížení státní podpory, ale případné vázání státní podpory na čerpání úvěrů. Podmínka použití naspořených peněz pouze na bytové účely jde proti základnímu principu stavebního spoření. Experti se shodují, že právě takováto úprava by znamenala do několika let zánik stavebního spoření v Česku. 

Máte zřejmě na mysli takzvané přátelské klienty, kteří jen spoří. Proč je jejich role tak důležitá?
Aby systém stavebního spoření fungoval, potřebuje takzvané přátelské klienty – účastníky, kteří jen spoří a nečerpají úvěr. Právě jejich úspory spořitelny používají na úvěrování ostatních klientů. Podle statistiky je v českém systému stavebního spoření potřeba přibližně pět přátelských klientů na to, aby mohl být poskytnut jednomu klientovi jeden průměrný úvěr. Aby tento systém mohl dlouhodobě fungovat, musejí být oni přátelští klienti motivováni spořit. A to je dosaženo finanční prémií, tedy státní podporou a pak také volností v nakládání s úsporami (po uplynutí vázací doby).

Jak by tedy svázání státní podpory s čerpáním úvěru ovlivnilo systém stavebního spoření?
Konkrétní dopad bychom mohli u stavebních spořitelen očekávat jak na straně vkladů, tak v úvěrech. Problém můžeme nazvat nedostatkem zdrojů pro financování. A na to ve finále doplatí i stát ve formě nižších daňových výnosů. Konečný účet tak pro stát může být i záporný – stát může prodělat více, než kolik ušetří na státní podpoře.

V médiích jsme se setkali i s názorem, že by stavební spoření mělo skončit. Co o tom soudíte?
Konec stavebního spoření v Česku, po kterém někteří volají, by pocítili všichni, a to velmi tvrdě. Spořitelny totiž hrají zcela nezastupitelnou roli v poskytování menších a středních účelových půjček na bydlení určených na rekonstrukci, renovaci a další úpravy obydlí. Jde o částky v řádu desítek až stovek tisíc korun. Mnoho lidí si kupříkladu půjčuje okolo 150 až 200 tisíc korun a v tomto objemu nelze čerpat hypotéky. Úvěry ze stavebního spoření jsou navíc úročeny až do splatnosti neměnnou úrokovou sazbou. Přitom tato sazba je limitována zákonem, neboť rozdíl mezi úročením úvěrů a vkladů v rámci tarifu stavebního spoření nemůže překročit 3 procenta.

   

Mají zájemci i jiné možnosti než úvěry stavebních spořitelen?
Jiné varianty úvěrů jsou zase za několikanásobně vyšší úroky, než jaké garantují stavební spořitelny. Výhodné úvěry za úroky tři až šest procent ročně spořitelny poskytují díky nastavenému systému spoření – šestileté vázací lhůtě úspor, státní podpoře a hlavně díky přátelským klientům. Pokud by klient řešil situaci využitím služeb poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, tak mu – a zvláště v případě nebankovních poskytovatelů – hrozí dluhová past v důsledku vysokých úrokových sazeb, krátké doby splatnosti a případně vysokých, v některých případech až drasticky vysokých sankčních poplatků.

O obrovském zájmu lidí o úvěry ze stavebního spoření svědčí i statistiky. Kolik si lidé celkem u stavebních spořitelen na své bytové potřeby půjčili?
Za celou dobu své existence (od roku 1993) rozpůjčovaly stavební spořitelny již více než 500 miliard korun. Půjčky přitom poskytly přibližně dvěma milionům klientů. To znamená, že asi 40 procent všech půjček na bydlení v Česku tvoří právě úvěry ze stavebního spoření. V současnosti splácí půjčky stavebním spořitelnám asi milion lidí. Ti mají rozpůjčováno více než 280 miliard korun. Důležité je, že tři čtvrtiny peněz naspořených na stavebním spoření lidé podle aktuálního průzkumu využívají nebo hodlají využít pro zlepšení svého bydlení. Nezanedbatelnou skutečností také je, že stavební spoření učí lidí spořit a plánovat. A to je i z hlediska státu a společnosti významný faktor.

Dá se tedy říci, že stavební spoření je nezastupitelným pilířem financování bydlení v Česku?
Je to velmi stabilní systém, kterému lidé maximálně důvěřují. To potvrdila i nedávná finanční a ekonomická krize. Bez stavebního spoření by se přísun peněz do bytového fondu velmi výrazně omezil, a to by již silně pocítil i samotný stát, respektive státní rozpočet. A nemluvě o tom, co by to znamenalo pro zanedbaný bytový fond v České republice. Většina půjček určená na financování modernizace a rekonstrukce bydlení pochází právě od stavebních spořitelen.

Nad rámec koaličních dohod a vládních ujednání se navíc objevila úvaha, že by stavební spoření poskytovaly všechny banky. Jak vidíte tuto možnost?
K tomu je třeba říci, že licence pro stavební spořitelnu, tedy licence, která umožňuje prodávat stavební spoření, nebyla nikdy limitována. Jakákoliv bankovní instituce mohla o tuto licenci zažádat, tzn. že neexistuje žádná často zmiňovaná diskriminace bank a naopak zvýhodnění stavebních spořitelen. Pokud by byl uplatněn princip, že by stavební spoření mohly prodávat všechny bankovní instituce, předpokládáme, že by měla být naopak stavebním spořitelnám rozšířena licence, aby mohly nabízet všechny bankovní produkty a služby. 

Děkujeme za rozhovor.

www.cmss.cz

Kam dál ?