Reklamace po Česku

Jak se v takové džungli vyznat?
V pravdě těžká otázka v době, kdy málokdo věnuje pozornost kvalitě a spokojí se „výhodnou“ cenou. Přesto však stojí se zamyslet nad tím, co kupuji, za kolik a kde. Když si uvědomíme, že každý nakonec potřebuje něco opravit a zatím neznám v naši branží asijské dodavatele, kteří dodávají náhradní díly natož v termínu, je při nákupu z eshopu, který se v tuzemsku stal fenoménem doby, tato kombinace zvláště pikantní. Přetrhává se zde totiž přímá vazba dodavatel – montér – uživatel.



Reklamace a její úskalí
V „normálním“ systému se opravy a reklamace zařízení řeší tak, že montážní firma přijede, diagnostikuje závadu, případně zařízení rovnou demontuje a odešle dovozci. V novém E-shopovém modelu si konečný uživatel “výhodně“ nakoupí přímo u „zdroje“ ,pak si někde sežene elektrikáře, který umí číst manuál, pokud nějaký je a zařízení si po útrapách zprovozní. A co se stane, když se takový výrobek třeba za rok a půl pokazí? Při zakoupení zařízení u zavedené montážní firmy, věc vyřeší v záruce montážní firma. Pokud je zakoupeno v E-shopu, zákazník se nejdříve snaží si vzpomenout, kdo mu zařízení montoval, pak dotyčného uhání, ať se přijede podívat „co tomu je“.
Ovšem tady je kámen úrazu. Najatý montér velmi často netuší o co jde , protože zařízení třeba montoval poprvé, ale především odpovídá jen za montáž, ne za samotný výrobek - „neposkytuje tedy záruku na zboží!“. Tu přeci ze zákona drží ten, kdo zboží zákazníkovi prodal, ať už dovozce nebo dodavatel. Takže obvykle věc končí tak, že zákazník za peníze, které domněle ušetřil, věc demontuje a pokud má výrobek kam poslat, tak ho k reklamaci nebo opravě na své náklad odešle. Bohužel, věc velice často končí koupí nového zařízení, protože zákazník nakonec nemá u koho reklamovat nebo je mu sděleno, že si výrobek poškodil sám neodborným užíváním a je mu nabídnut za výhodnou cenu jiný podařený kousek. Odborné opravy nebo pozitivní vyřešení reklamace se v takovém případě nikdy nedočká.



Důležitost CE certifikátu
Další skrytý balvan představují právních rizika spojena s provozem takto rozpohybovaných bran nebo vrat. V ČR platí evropské normy pro provoz strojních zařízením, kam patří posuvné brány i garážová vrata. Tyto normy jsou velmi přísné a všichni evropští výrobci je musí pod vysokými sankcemi dodržovat. Pokud má někdo doma výrobek s neplatným nebo žádným CE certifikátem, v případě zranění člověka nebo poškození cizí věci musí zvážit, do jaké míry mu pomůže odpovědnost toho, kdo mu výrobek dodal, případně jej vyrobil nebo dovezl do ČR, ale řešit takové záležitosti jednak nikomu nepřeji a pak co si kdo vezme na společnosti s ručením omezeným se základním vkladem. Výrobky původem z EU mají za sebou bezpečnostní testy a certifikace. Riziko zranění způsobené pohonem a příslušenstvím se správnou montáží a dodržení bezpečnostních pravidel je tedy u takových výrobků prakticky nulové.



Ekonomické myšlení
Úplně na konci zájmu je pak technická úroveň a parametry takových zařízení. To je však veliká škoda. Stačí malý příklad. Pohony „Nice“ s novými řídícími jednotkami mají klidovou spotřebu cca 2-4W. Drtivá většina jiných pohonů klidovou spotřebu vůbec neuvádí. Když se spotřeba v klidu změří, divíme se:“ hele ono to žere 30W“. Nonstop. To pak pořizovací cena x životnost zařízení vypadá úplně jinak.



V posledních třech letech naše servisní oddělení řeší případy neopravitelných zařízení velice často a tento trend má narůstající tendenci. Společnost Technopark je jediný autorizovaný servisní zástupce pro zboží firmy “Nice“ ve Východní Evropě, servisujeme také značky „Fadini, V2 a TOPP“. Přesto ani my neumíme opravit pohony dovezené z Asie. V tomto článku mi šlo především o to, ujasnit spotřebiteli jaká rizika jsou spojena s nákupem techniky pro brány a vrata na internetu. Jsem jednatelem společnosti Technopark a zabývám se obchodní a marketingovou činností v oboru 20 let.
www.technopark.cz