ERGONOMIE aneb prostor je luxus a komfort

Prostě a jednoduše nad tím kolik místa je potřeba pro nás, abychom se mohli v místnosti volně pohybovat, nebo kolik místa zabíráme při různých aktivitách je nesmírně důležité. Rozhodně nikdo netouží v posteli ležet strnule, ale má potřebu se rozvalit přetočit... chceme si natáhnout nohy před sebe při sledování televize, nebo se bez přeražení dostat ke své straně postele.

Každý z nás chce bydlet komfortně, pohodlně, ale zároveň touží po tom dostat do svého příbytku co nejvíce věcí po kterých touží, které má rád, nebo mu usnadňují život. Bohužel pro nás všechny prostor je neuvěřitelně drahý luxus, málokdo z nás bydlí v paláci o pěti ložnicích několika koupelnách, má nadrozměrnou uvítací halu a kuchyni co připomíná taneční parket. Prostor je prostě drahý a je opravdu stěžejní umět se vypořádat s tím co máme co nejchytřeji a nejelegantněji pro naše vlastní pohodlí a spokojenost.



Většina publikací uvádí rozměrově většinou minima a maxima, právě z důvodu, že většinou řešíme jak zastavět co nejmenší plochu a mít co nejprostornější dům/byt. Tyto hodnoty bývají většinou opravdu na hranici a nikdy bychom pod ně neměli jít a to ani ve velmi stísněném interiéru. Ideální pro nás je optimum, tyto hodnoty bychom se měli snažit dodržovat pro naše vlastní pohodlí. A nejrozšafnější je uváděná hodnota komfort, tato hodnota umožňuje pohodlí, ale ne vždy musí komfort nutně znamenat komfort, třeba v kuchyni může více prostoru někdy spíše škodit a vést k nepraktičnosti.

Při používání doporučených rozměrů bychom se také měli řídit tím, zda se například průchod nachází v často používané části či nikoli. S tímto aspektem je nutné zmínit pojem KOMUNIKAČNÍ TRASA, což je absolutně nejfrekventovanější trasa, kudy se prochází , většinou vede z místnosti do místnosti, nebo mezi kuchyní a jídelním stolem, pěkným příkladem komunikační trasy jsou vyšlapané cestičky v trávě v městské zeleni, které vám zajistí průchod nejkratší cestou třeba na tramvaj.

Zónování prostoru je neméně důležité, rozlišujeme dvě zóny klidovou a komunikační.



KOMUNIKAČNÍ ZÓNA se nachází kolem frekventovaných komunikačních tras a není vhodné na ni umísťovat třeba křeslo pro klidné čtení, nebo pracovní stůl, naopak centrálně umístění jídelní stůl, který je obtékán komunikační zónou může být docela příjemným místem pro setkávání, ovšem nesmí v ní být jakékoliv překážky.

V neposlední řadě se ergonomie zabývá i pocity člověka k jeho nejbližšímu okolí. Příkladem může být třeba člověk sedící zády ke dveřím, což není dvakrát příjemné, nebo lůžko v ložnici velmi blízko dveří či sezení velmi blízko neznámého spolustolovníka, kterého netoužíme svést.

Samozřejmě, že jiné nároky jsou akceptovatelné v rodině a jiné cizí osobou. A záleží na každém z nás, každý máme jiné nároky, stejně jako každá kultura má jiné nároky na velikost tzv. osobní zóny.

Zdroj foto: Nabytek Strakoš