Schovejte televizi!

Nezodpovědný suplující
Stačí stisknout jeden jediný knoflík a o zábavu je postaráno. Ten knoflík vlastně ani stisknout nemusíte. Dítě, kterému není ani rok a půl si v pohodě zvládne pustit televizi samo. Netřeba chodit s dětmi na dlouhé procházky, číst nebo vyprávět pohádky, nebo se jim vymýšlet jinou zábavu. Vaše ratolesti upřou své zraky směrem k obrazovce a Vy se na nějakou dobu můžete klidně ztratit z dohledu a udělat, co právě potřebujete. Nebo se můžete dívat spolu. Doba se změnila, televize dávno není lidem vzácná, spousta vysílacích kanálů funguje non stop, stále máme co sledovat. Ani pořady pro děti a mládež v tomto ohledu nepředstavují žádnou výjimku. A proto není divu, že bývá skutečně těžké, odtrhnout malé diváky od jejich oblíbené pasivní zábavy. Napadlo Vás však někdy, že obrazovka je vlastně takový nezodpovědný suplující učitel života, který nahrazuje Vaši aktivní přítomnost? Uvědomili jste si vůbec, co může neustavičné sledování TV provést s osobností i fyzickým zdravím Vašich potomků?

Zdvižený ukazovák
Odborníci zdvihají ukazováky hned z několika důvodů. V prvé řadě sledování televize považují za plně pasivní činnost. Na rozdíl od knihy dítě nemusí obracet stránky, ve srovnání s poslechem rozhlasové pohádky nepotřebuje používat svou vlastní představivost, všechno má pěkně naservírováno. Dítě časem zpohodlní a svého hranatého společníka bude jednoznačně preferovat před prohlížením a později četbou knih, nebo dokonce před hrou venku s kamarády. Všechny tyto činnosti jsou však velmi důležité pro rozvoj jeho osobnosti.

Další problém spočívá v tom, že ne všechno, co se odehrává v televizních pořadech, je správné. Násilí se tak může jevit jako naprosto přirozený způsob jednání. Že dbáte na to, aby Vaše děti předškolního věku sledovaly pouze animované pohádky a ne večerní pořady pro dospělé? Zkuste se chvilku dívat na některou z kreslených grotesek. Možná Vás až zamrazí, kolik násilí zde uvidíte. Když pak Vaše dvouleté dítko znenadání vezme svého kamaráda autíčkem po hlavě, můžete tušit, odkud vítr fouká. Z tohoto důvodu je dobré, když rodič sleduje televizi s dítětem, nebo měl přehled o tom, co sledovalo, aby mu mohl některé situace vysvětlit. 

Malí spotřebitelé se snadno nechají ovlivnit reklamou. Nedivte se proto, že po Vás budou vyžadovat, abyste jim koupili hračky a sladkosti, které v reklamách uvidí. 

Pozor na vznikající závislost!
Existují určité varovné signály, podle kterých poznáte, že s Vaším dítětem není něco v pořádku, že u něho buď vznikla, nebo začala vznikat závislost na sledování televize. Je důležité si těchto signálů zavčasu všimnout. U menších dětí toho lze ještě hodně zachránit. Hlavním příznakem vznikající závislosti je zjevný neklid dítěte, které vidí vypnutou televizi. Je rozmrzelé, chodí od hračky k hračce, nedokáže se jinak zabavit. Každou chvilku za Vámi přijde, zda si může přístroj pustit. Co teď? Na jednu stranu víte, že stisknutí knoflíku pro Vás znamená klid, na druhou stranu však nechcete mít doma malého závisláčka. Najděte mu jinou zábavu! Přihlaste své dítě na některý ze zajímavých zájmových kroužků, což lze již od dvou let věku. Čtěte mu zajímavé pohádky. Dbejte na to, aby chodilo několikrát týdně ven. Vyrazte spolu na výlet, nemusí to být daleko. 

Tip: někteří rodiče přikrývají televizi plátnem, aby přes den jejich děti nerozptylovala. Můžete to také zkusit! 

Televize není špatným společníkem. Děti v ní mohou sledovat hodnotné pořady rozvíjející jejich osobnost. Ke svému zdárnému vývoji však potřebují mnohem více podnětů. Hranatý přístroj by tedy neměl být dominantním zdrojem poznání, nýbrž rovnocenným z nich.

Kam dál ?